pondělí 18. srpna 2014

Čistý

Autor: Julianna Baggott
Nakladatel: Jota
Rok vydání: 2014
Žánr: fantasy, sci-fi



Anotace:
Pressia si toho z Explozí ani ze života Předtím moc nepamatuje. Přespává ukrytá ve skříňce v ruinách starého holičství, kde žije se svým dědečkem, a myslí na to všechno, co je pro ni nenávratně ztraceno – jak ze světa zábavních parků, kin, narozeninových oslav, tatínků a maminek zbyl jen popel a prach, jizvy, trvalé popáleniny a zdeformovaná lidská těla. Jenže teď, když dospěla do věku, kdy se musí všichni hlásit k milici, kde z nich buď vycvičí vojáky, nebo je, jsou-li příliš postižení a slabí, využijí jako živé cíle, už Pressia nemůže dál předstírat, že je malé dítě. A rozhodne se pro útěk.

Existují ovšem i takoví, kteří apokalypsu přečkali bez postižení. Čistí. Přežívají v bezpečném úkrytu za zdmi Dómu, který chrání jejich zdravá, uměle zdokonalovaná těla. Jenže Partridge, jehož otec je jedním z nejvlivnějších lidí v Dómu, si připadá izolovaný a osamělý. Jiný. I jeho trápí pocit ztráty – možná proto, že se jeho rodina rozpadla, otec je emocionálně odtažitý, bratr spáchal sebevraždu a matce se do tohoto útočiště vůbec dostat nepodařilo. Nebo za to snad může jeho klaustrofobie: pocit, že tenhle Dóm se stává kolébkou mimořádně bezohledného režimu. Takže když z jedné nechtěně prohozené poznámky vyvodí, že jeho matka možná stále ještě žije, rozhodne se Partridge dát svůj život v sázku a uprchnout z Dómu, aby ji našel.



Stručné nastínění obsahu

Před devíti lety zasáhly svět, ve kterém Pressia žije se svým dědečkem, exploze. Zničily téměř celý svět a zdevastovaly nejen lidstvo, ale také přírodu. Lidé splynuli s věcmi, které měli poblíž, zvířata zmutovala, z nebe se neustále sype popel. Přesto však existuje nepoškozené místo – Dóm. Partridge je jedním z jeho významných obyvatel, přesto se mu podaří utéct a vydává se hledat svoji matku, která se do Dómu nikdy nedostala. Jeho cesta se zkříží s Pressiou a dalšími lidmi, kteří mu na této nelehké cestě pomáhají.

„Ujížděli opravdu rychle. Plochá zčernalá krajina se proměnila v rozmazanou čmouhu. Žije jeho matka někde tam v těch kopcích? Vyprávěla mu ten příběh proto, aby si na něj po všech těch letech vzpomněl? Zadíval se na rozlomený přívěsek s labutí, který visel z náhrdelníku kolem Pressiina krku. Pohupoval se do rytmu nadskakujícího auta a narážel do Pressiiných klíčních kostí posetých krvavými skvrnkami a stopami sazí. To malé modré oko vypadalo tak křehce. K čemu je vůbec dobré? Co to znamená?“ (str. 311)



Dojmy a hodnocení

Autorka Julianna Baggott, která má na svém kontě již sedmnáct knih, nyní přichází s trilogií Čistý. Příběh, který bude pro čtenáře překvapením, ať už celkovým tématem světa po explozích, představou lidí, kteří splynuli s různými věcmi či s velice napínavým dějem.

Celý příběh sledujeme z pohledu více hlavních postav, což nám umožňuje nejen lepší pohled na současnou společnost i do lidské psychiky těchto postav, ale sledujeme střípky vzpomínek na dřívější neponičené prostředí. Autorka perfektně vystihla krutost společnosti lidí, ve které mladí hrdinové nejednou musí bojovat o přežití a poukázala na chování, kterého jsou lidé schopni.

„Tohle je krvavý sport, kterýmu se říká orgie smrti, a OSR ho využívá k tomu, aby zbavila společnost slabých jedinců. Je to vlastně jediný druh sportu tady, pokud se tomu tak dá vůbec říkat,“ vysvětlil Bradwell a rychle znovu vyrazil. „Získávají body za zabíjení lidí.“ 
(str. 145)

Stejně tak kvalitně se spisovatelka soustředila také na vystižení přírody a okolí, aby čtenáři vnímali veškeré perspektivy tohoto „zkaženého“ světa a lépe se tak do děje ponořili. Příběh je totiž plný akce, napětí a nebezpečí, ale i lží, falše a nenávisti. Dějová linie má spád a pokud vás tato kniha zaujme svým světem a prostředím, zaručuji vám, že u celého příběhu se nudit rozhodně nebudete.

„Od kořenů stromů se po kouscích zvedala vegetace, zvláštní nové keře, na které si El Capitan nedokázal zvyknout. Měly malé jedovaté plody a listí, na kterém se občas objevovaly šupinky. Jednou narazil na nízko ležící keř, který se prodíral zpod vykotlaného javoru a jehož listy pokrýval hebounký kožíšek. Ne jenom nějaké chmýří, opravdový kožíšek.“ (str. 141)

Čistého jsem si užila, svět mě pohltil a nemůžu se dočkat pokračování, které pro nás nakladatelství Jota jistě brzy připraví. Jsem si jistá, že tato série nadchne většinu čtenářů a pokud jste první díl Čistý ze stejnojmenné trilogie ještě nečetli, neváhejte a do knihy se začtěte co nejdříve, nebudete litovat.




Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Jota.
Knihu si můžete koupit zde.


Zdroje obrázků:
goodreads.com




Žádné komentáře:

Okomentovat