čtvrtek 12. února 2015

Věk X: Šachovnice bohů

Autor: Richelle Mead
Nakladatel: Domino
Rok vydání: 2014
Žánr: fantasy, sci-fi


Anotace:
Když vyženeme bohy z našeho světa, jednou se stejně vrátí. A pomsta bude krutá.

V blíže neurčené budoucnosti se vinou náboženských extrémistů svět dostal nebezpečně blízko k samotné hranici zkázy. Následný vývoj událostí připravil velkou chvíli pro Justina Marche, detektiva se specializací na náboženské skupiny, který byl ovšem po zásadním profesním selhání poslán do exilu. Sám je překvapen, že dostává druhou šanci, a v doprovodu Mae Koskinenové se vrací do Republiky spojené severní Ameriky, aby tam splnil nejvýznamnější misi svého života.
Mae byla vychována jako příslušnice aristokratické kasty, ovšem nyní je členkou nejelitnější a nejděsivější jednotky v armádě. Vyniká nejen uměle vylepšenými schopnostmi a reflexy, ale také mrazivě dokonalou krásou, což je paralyzující kombinace – zejména pro samotného Justina.
Společně jsou nasazeni k případu série rituálních vražd a oba si brzy uvědomí, že je pátrání vystavilo strašlivému nebezpečí. Jak totiž jejich vyšetřování pokračuje, shlukují se kolem nich neznámí nepřátelé. Justinovi a Mae se brzy potvrdí neblahé tušení, že kdesi v neznámu se chystají k úderu tajemné mocné síly: vyčkávají na svou šanci zmocnit se vlády nad světem. A pokud se jim to podaří, lidé se stanou pouhými figurkami na šachovnici samozvaných bohů.



Stručné nastínění obsahu

Mae je velmi schopným a jedním z nejnebezpečnějších vojáků Republiky s velmi dobrými vyhlídkami do budoucnosti, kdyby si je ovšem sama nezkazila. Na pohřbu svého kolegy se poprala s jinou ženou, protože nechala svým vlastním citům a emocím převzít vládu nad klidným rozumem, který u ní bývá na prvním místě. Za trest je převelena k jiné službě. Svůj úděl nese velmi statečně, přesto ji ztráta svého původního místa ranila. Věří ale, že až si splní svůj trest, vrátí se její život do dřívějších kolejí.

„Byla to téměř potupná práce, ale Mae si neustále připomínala, že si za to selhání na pohřbu nic jiného nezaslouží. Jenom jeden výlet do provincie, uklidňovala se. Prostě přivezeme SCI toho geniálního a arogantního služebníka a já dostanu zpátky normální službu – a taky uniformu.“ (str. 40)

Ukazuje se však, že má dělat ochranku Justinovi Machovi, který začíná opět pracovat pro vládu na vyšetřování záhadných vražd. Navíc má pocit, že ji často ovládá nadpřirozená síla, kterou si nedokáže sama vysvětlit. Má se někomu svěřit? Nebudou si myslet, že se zbláznila? Když zjistí, že Justin March má podobné zkušenosti, její náhled na svět se brzy mění a vyšetřování rituálních vražd si získává jejich plnou pozornost.




Dojmy a hodnocení

Richelle Mead ve své nové knize Věk X: Šachovnice bohů opět čtenáře přesvědčila o kvalitách dobrého spisovatele a připravila jim zábavné počtení z jiného světa a společnosti. Tato nadaná spisovatelka jako vždy vytvořila sympatické hlavní hrdiny, kteří si snadno získají nejen přízeň čtenářů, ale také jejich soustředění a vychutnání si celé četby.

„Ta se umí hýbat,“ konstatoval spíše sám k sobě. Mae ladně seskočila na zem z takové výšky, že kdokoli jiný by si musel něco zlomit.
Jeho sestra se na něj koutkem oka podívala. „Fakt jo? A to jsi zjistil, až když jsi ji viděl lézt na strom? Že to je jeden z nejnebezpečnějších vojáků v zemi ti jako nestačilo?“ (str. 208)

Šachovnice bohů skrývá čtivý a rozvětvený příběh, který je velmi zdařilý, i když místy dle mého názoru poměrně zdlouhavý. Často se zde objevují zbytečně rozsáhlé a příliš informativní pasáže o tamějším politickém systému.

Mezi řádky nechybí ta správná záhadnost a napětí, díky kterým si mě tato autorka získává v každé její knize. Zde se jedná o tématiku bohů, jejich záhadné moci a nadpřirozené síle. Zároveň se zde můžeme setkat také s kritikou náboženských sekt a manipulací s lidmi skrze různá náboženská vyznání a uctívání boha.

„Viděl, jak se tváří, a chápal proč. Je snadné  opovrhovat náboženstvím, když bláhoví bozi nutí lidi dělat ještě bláhovější věci.
Tobě by neměla dělat starosti Nadiina bohyně, řekl Magnus. Objevila se nám tu jiná. Cítíš to?
Justin už chtěl říct, že ne, ale když se soustředil na své okolí, cítil jemné mravenčení na kůži a cosi nepopsatelného, co se pohybovalo na samotném okraji jeho vědomí.“ (str. 288)

Samozřejmě se tato kniha nedá tématicky srovnávat s předchozími knihami této autorky, ale naneštěstí nedosahuje ani jejich kvalit. Jedná se o zajímavé, originální a čtivé dílo, které ráda doporučuji dalším čtenářům, ale přesto mi zde chybělo něco z autorčiny typické energie, kterou do psaní vkládá a činí z něj to správné a pověstné dílo, které všichni tolik chválí.
  
Za poskytnutý recenzní výtisk v podobě e-knihy děkuji knihy.idnes.cz
Knihu si můžete koupit zde.

Žádné komentáře:

Okomentovat