neděle 29. března 2015

Hra s vonným dýmem


Autor: Laura Joh Rowlandová
Nakladatel: Metafora
Rok vydání: 2014
Žánr: detektivka


Anotace:
Píše se rok 1703. Japonské město Edo téměř srovná se zemí strašlivé zemětřesení. Na pozadí skutečné historické události se rozvíjí příběh o vraždě, vášni a nejpodivuhodnějším případu, jaký kdy šógunův komoří Sano Ičiró musel objasnit.
Ve zříceném domě jsou nalezeny tři ženy. O život přišly při módní hře, kdy se hráči podle vůně dýmu snaží určit, jaké látky vonná kuřidla obsahují. Jen v nich obvykle nebývá přimíchán jed...
Sano už se ve svém novém úřadu vyšetřováním zločinů nezabývá, ale urozený a mocný otec dvou zavražděných mladých žen jej dotlačí do situace, kdy nemá na vybranou... Buď vypátrá vraha, nebo bude mít na svědomí šógunovu smrt. Podezřelých je mnoho, ale ještě víc je snad tajemství. Každý má co skrývat.
Čtenáři se tedy mohou těšit nejen na pořádnou porci napětí a neskutečné dějové zvraty, ale i na staré známé. Sanův přítel Hirata se zaplete s duchem dávného bojovníka a věčný nepřítel Janagisawa se vynoří ze zapomnění s nejdrzejším tahem své kariéry...



Stručné nastínění obsahu

Když zemětřesení otřáslo v roce 1703 rozsáhlou oblast Japonska a především Edo, dřívější Tokio, mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou a ještě více jich zemřelo, celé město se nyní vyrovnává s hrůznými následky a utrpením. Přírodní katastrofa s sebou nepřinesla jen utrpení, bídu a neštěstí, ale také odhalilo celou řadu zvláštních událostí. Sano se ze všech sil snaží všem pomoci, ale celou situaci mu zkomplikoval nález tří mrtvých žen, které byly pravděpodobně otráveny. A tak se musí tváří v tvář postavit další nové a nelehké skutečnosti - vraždě. 

„Hra s vonným dýmem začíná,“ prohlásila Usugumo. Sestry se posadily zpříma, jako válečníci připravující se na bitvu.
„Naslouchejte vonným látkám. Dovolte jejich hlasu, aby vám prozradil, kým je.“ (str. 12)




Dojmy a hodnocení

Už samotná obálka knihy Hra s vonným dýmem sděluje čtenářům, kteří se ji chystají otevřít a ponořit se do světa tehdejšího Tokia a tamějšího systému vlády a života, že se bude jednat o nejpodivnější případ šógunova komořího Sana. Pokud s touto myšlenkou začínáte číst tuto knihu, jejíž autorkou je Laura Joh Rowlandová, nemůže vás v žádném případě zklamat.

Na začátku tohoto díla se objevuje nejen mapa, ale především vysvětlení k postavám, které si autorka do svého díla zvolila a zakomponovala. Některé postavy jsou založené na skutečné realitě, jiné jsou zcela smyšlené. Tyto informace jsou velmi užitečné, protože si dokážeme lépe představit zmiňované jedince a jejich funkci v dané době. Příběh se totiž odehrává v roce 1703, kdy zemí otřáslo silné zemětřesení. Dějová linie je tak pochopitelně vybudována na základech vyrovnávání se s následky zemětřesení. Postižení se týkalo nejen domů a okolní přírody, ale především lidí, kteří trpěli ztrátou domova a majetku nejvíce. 

„Mnozí lidé neměli tyčinky, a museli proto jíst rukama. Jiní zase neměli misky, takže jich z jedné jedlo několik nebo používali střešní tašky. Postupně se vystřídali u sudu s vodou, na kterém byl přivázaný šálek. Jiní, zranění při zemětřesení a požárech, měli ovázané hlavy, zlomené ruce či nohy přivázané k odštěpkům dřeva. Těm, kteří nemohli chodit, protože měli zlé rány nebo byli zachváceni epidemií, která v táboře začala řádit, nosili jídlo ostatní. Reiko viděla samuraje, jejichž páni pro ně neměli dost potravy. Zahanbeni stáli se sklopenou hlavou. Jejich sebevraždy patřily k úmrtím, ke kterým v táboře docházelo každý den. Jen další, nikdy nekončící oběti zemětřesení.“ (str. 31)

Příběh čtenářům kromě napínavé, velmi zajímavé a nepředvídatelné dějové linie, ukazuje zvyky a tradice tamější japonské kultury. Představuje jim informace o oné osudné hře s vonným dýmem, vysvětluje chování a pravomoci samotného šóguna a ukazuje systém poddaných a jejich velmi omezených pravomocí. 

Hru s vonným dýmem, nadmíru zdařilé dílo s velmi šokujícím rozuzlením, doporučuji zvláště milovníkům japonské kultury, ale i ostatním, kteří se skrze napínavý a čtivý děj dozví mnoho zajímavých informací. 


Za poskytnutý recenzní výtisk mnohokrát děkuji nakladatelství Metafora.

Knihu si můžete koupit zde.


Ospalá díra - Děti revoluce

Autor: Keith R. A. DeCandido
Nakladatel: Baronet
Rok vydání: 2015
Žánr: horor


Anotace:
Ichabod Crane, voják armády bojující za nezávislost amerických kolonií, je v bitvě roku 1781 smrtelně raněn a vzápětí procitá o více než dvě století později v moderním americkém městě Sleepy Hollow - Ospalá díra. Netuší sice, k čemu přesně došlo, ale záhy zjišťuje, že jeho novým posláním je bojovat společně s místním detektivem Abbie Millsovou proti stoupencům zla. Ve snu se mu zjevuje jeho dávná žena Katrina a předává mu podivné poselství: musí za každou cenu najít a získat do svých rukou vyznamenání jménem Kongresový kříž, jež mu bylo před staletími uděleno za statečnost Druhým kontinentálním kongresem. Po tomto vyznamenání, které v sobě skrývá dosud utajovanou moc, ale pátrají rovněž jeho protivníci, jimž má pomoci při vzkříšení čarodějnice Serildy, upálené v době americké revoluce. Crane a Millsová proto musí získat Kongresový kříž dříve, než tak učiní druhá strana a než vzkříšená Serilda rozpoutá nad Sleepy Hollow nemilosrdnou odplatu.




Stručné nastínění obsahu

Ichabod Crane si musí po probuzení se v jednadvacátém století zvykat ve Sleepy Hollow na mnoho nových věcí. Jeho přizpůsobování se novému životu je ale brzy velmi urychleno, protože má před sebou velice obtížný úkol. Poté, co se mu zjevila jeho krásná žena Katrina a sdělila mu, že musí získat nazpět vyznamenání, které mu bylo uděleno, začínají se dít velmi divné věci, které nikdo nechápe. Crane totiž žádné vyznamenání nedostal, ale měl mu být udělen Kongresový kříž. Jeho smrt v osmnáctém století vše překazila a navíc v den, kdy ho Katrina pověřila tímto úkolem, zmizely další dva z původních křížů z vitríny v Metropolitním muzeu umění a navíc byli velice neobvyklým způsobem zavraždění tři hlídači tohoto muzea. Není to už dost zvláštních událostí v tak krátkém časovém úseku? Při nelehkém pátrání vyplují však na povrch ještě zvláštnější skutečnosti, které nikdo z detektivů nečekal.

„Máme tři mrtvoly, takže teď už to je skutečný případ.“
„Nikoli pouze tři mrtvoly, poručíku.“ Crane se ohlédl zpátky k muzeu. „Nýbrž tři vraždy spáchané nadpřirozenými prostředky.“
Abbie přikývla. „Ano. Není možné, aby ty lidi zabil někdo - nebo něco - normálního.“ (str. 75)




Dojmy a hodnocení

Ospalá díra v sobě skrývá čtivý příběh s propracovaným dějem, který čtenářům odhaluje více časových rovin. Zpočátku se může pro čtenáře zdát nejdůležitější vyšetřování policistů v doprovodu se samotným Ichabodem Craneem a nebudou se mýlit, ale nelze opomenout, že klíčovou roli zde hraje i Craneova minulost a tamější dějové okolnosti. 

Celá dějová linie tohoto díla je opředena magickými prvky, záhadnými událostmi a krutými činy spojenými s kulty čarodějnictví a uctívání démonů, což činí celý příběh mnohem čtivějším a atraktivnějším než samotný proces hledání Kongresových křížů. Celý systém magie je dobře strukturovaný a čtenářům předkládán v pravidelných částečných informacích, ze kterých se postupně vytvoří kvalitní celek. Musím říci, že jsem se pokaždé těšila na další informace o záhadných magických silách a magie smíšená s historií a současnými vraždami si mě opravdu získala. 

„Vy vážně věříte, že nás dokážete znovu zastavit? Vy, Svědkové?“
„Vy víte, kdo jsme?“ zeptal se Crane.
„Samozřejmě že vím. Věděla jsem to od okamžiku, kdy jste při posledním krvavém měsíci překazili zmrtvýchvstání naší paní.“ (str. 132)

Hlavní protagonisté jsou nečernobílí a svérázní. Všechny osoby působí naprosto reálně, čemuž dopomáhají nejen jejich myšlenky a schopnost rozhodování, ale také jejich smysl pro humor. Nejsympatičtější a zároveň nejzvláštnější postavou je samotný Ichabod Crane, který působí v současném světě poměrně komicky a neobvykle a právě proto by bez něj toto dílo nebylo tak úspěšné. 

Ospalá díra - Děti revoluce je velmi napínavá kniha a když si čtenáři zvyknou na malinko odlišný styl vypravování celého příběhu, jsem si jistá, že budou hltat jednu stránku za druhou. Nakladatelství Baronet udělalo rozhodně dobře, když tuto knihu ve filmové edici KinoBooks vydalo a zvláště pro milovníky stejnojmenného seriálu se jistě stane nepostradatelnou nutností.



Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Baronet.

Knihu si můžete koupit zde.


čtvrtek 12. března 2015

Posedlost

Autor: Katherine Howe
Nakladatel: Fortuna Libri
Rok vydání: 2014
Žánr: fantasy, historický román

Anotace:
MRAZIVÝ, POUTAVÝ, DUCHAPLNÝ A VÁŠNIVÝ PŘÍBĚH INSPIROVANÝ SKUTEČNÝMI UDÁLOSTMI VÁS OPŘEDE PAVUČINOU JAKO SKUTEČNÉ ZAKLÍNADLO.
V posledním ročníku Akademie svaté Jany v Danversu v Massachusetts to pořádně vře. Studentky se připravují na pohovory na vysoké školy, soupeří o to, která z nich skončí jako nejlepší absolventka ročníku, prožívají první lásky. Všichni očekávají, že dívky velký tlak zvládnou. Jenže se mýlí.
Nekorunovaná školní královna se uprostřed hodiny zhroutí s podivnými křečemi a tikem. Lékařská záhada. Nemoc se ale vzápětí rozšíří a brzy už začíná stejnými symptomy trpět stále víc studentek exkluzivní dívčí střední školy. Mají křeče, ztrácejí vlasy, dostávají prudké záchvaty kašle. Školu svaté Anny zachvátí panika, šíří se klepy a dohady, propuká hysterie.
Případu se brzy chytnou média a vypuká horečnatá snaha odhalit příčinu potíží studentek. Může za to očkování? Znečištění životního prostředí? Stres? Nebo to snad dívky jen předstírají? Jedině Colleen, která pracuje na zvláštním projektu o čarodějnických procesech v Salemu, si uvědomuje zvláštní shodu okolností. Jejich město se kdysi dávno jmenovalo Salem, a už před třemi sty lety tu skupina děvčat trpěla podobnými příznaky...





Stručné nastínění obsahu

Studentky posledního ročníku střední školy zažívají krušné a neobvyklé období. Nejen, že se snaží o co nejlepší výsledky a přijetí na prestižní vysoké školy, ale především se v jejich škole děje něco divného. Několik studentek totiž dostalo záchvat křečí a tiků, které si nikdo nedokáže vysvětlit a ještě horší je skutečnost, že počet dívek pomalu ale jistě přibývá. Panika postihuje i mladou nadanou hlavní hrdinku Colleen, která nechápe, co se kolem ní děje, ale zároveň má se svým studiem práce až nad hlavu. A co teprve, když zjistí, že čarodějnické procesy, které si musí nastudovat mají možná něco společného s jejich městem.

„Redaktorku Wadsworthovou vystřídaly na obrazovce fotografie dívek, které jsem znala. Byly z jejich facebookových profilů. Clare, Elizabeth, Druhá Jennifer. A další.
Poslední fotografie patřila té, kterou jsem znala mnohem líp.
Anjali.“ (str. 184)




Dojmy a hodnocení

Katherine Howe je přímým potomkem tří žen, které byly obviněny v Salemu z čarodějnictví a toto téma právě vystihla i ve své knize s názvem Posedlost. I když čarodějnictví je velmi známé a v mnoha dílech nemálo využívané téma, v této knize je pojato velmi pěkným a jedinečným způsobem.

Autorka totiž ve svém díle vsadila na střídání dějových linií a časových rovin. Navíc časové roviny mají od sebe opravdu velký časový horizont – historická dějová linie se odehrává v roce 1706, kdežto aktuální děj o mladých studentkách pochází z roku 2012.

Každá tato dějová linie disponuje rozlišným dějem, který teprve v průběhu čtení ukáže společné prvky a účel zakomponování do současného díla. Celá kniha je rozdělena na pět části a jednotlivé kapitoly a časové období je jasně oddělené a znatelné, což podtrhuje i samotná zdařilá úprava knihy. Spisovatelka s tímto způsobem vypravování nešlápla vedle, protože výše zmíněné detaily tvoří zajímavý, čtivý a poměrně napínavý celek.

Musím říci, že oba příběhy jsou opravdu zajímavý, přesto mě příběh z roku 1706 zaujal více a těšila jsem se na více informací o tehdejším světě a životě. Tato kniha má veliký potenciál zaujmout širší okruh čtenářů. Jsem si jistá, že milovníci historických románů si v této knize přijdou na své a nebudou ochuzeni ani čtenářky, které baví číst o životě americké mládeže.

„Nuže?“ ozval se jeden z nich. Neviděla jsem mu do tváře, měl ji zahalenou jako většina ostatních.
„Právě toho jsem se obával,“ řekl lékař.
Mezi shromážděnými se ozval vzrušený šepot.
„Prohlašuji, že tyto symptomy nebyly způsobeny přirozenou chorobou. Jejich původ je nadpřirozený.“ (str. 158)

Poutavou a povedenou knihu Posedlost mohu jen vřele doporučit, protože tato kniha si zaslouží vaši pozornost tak, jako si zasloužila oprávněně tu moji.  
  




Za poskytnutý recenzní výtisk mnohokrát děkuji nakladatelství Fortuna Libri.


Poslední divočina

Autor: Pieta Torday
Nakladatel: Fortuna Libri
Rok vydání: 2013
Žánr: fantasy, dobrodružné
 ¨



Anotace:
Zvířata zachránila Kestera Jaynese. Ale dokáže Kester zachránit zvířata?
Daleko od domova, uvězněný v zařízení pro problémové děti, žije dvanáctiletý Kester Jaynes. Ve světě, kde už nežijí žádná zvířata si ani on nepřipadá zrovna živý. A tak když se setká s hejnem mluvících holubů a panovačným švábem, má pocit, že už se zbláznil úplně.
Ale zvířata se mu snaží něco sdělit…
Holubi odnesou Kestera na místo, kde přežívají poslední zvířata. Moudrý jelen požádá Kestera o pomoc a společně se pak vydají na dlouhou cestu, následováni bláznivým vlčetem, rozmazlenou výstavní kočkou, tančící polní myší a odhodlanou dívkou jménem Polly.




Stručné nastínění obsahu

Kester je pacientem v akademii Spektrum pro problematické děti. Už celých šest let od té doby, kdy mu umřela maminka, nemůže vyslovit slova. Brzy ale zjišťuje, že má velmi zvláštní dar – dokáže totiž mluvit se zvířaty a porozumět jejich řeči. Za pomocí holubů a švábů, kteří ho vysvobozují z akademie, se ocitá v naprosté divočině a navíc mezi posledními zvířaty svého druhu. Tato zvířata jsou na okraji vyhynutí, protože už téměř všechny postihla smrtící choroba, která změnila celý svět. Kester se od nich dozvídá, že právě on sám je ten vyvolený, v jehož rukách spočívá osud nevinných zvířat. Dokáže v sobě najít dostatek odvahy a pomoci jim?

„Ta stvoření, která jsi předtím viděl, jsou poslední – každý je tu za svůj druh, aby dal dohromady část divočiny, aby jeho krev přežila. Je to odpověď na moje volání. Vedl jsem nás daleko na sever a našel tohle skryté místo – Kruh stromů, bez lidí a nemoci. To jediné zbylo. Jsme poslední. Poslední divočina.“ (str. 70)




Dojmy a hodnocení

Poslední divočina je kniha už svým tématem určena mladším čtenářům. Přidává tomu také fakt, že Kester Janyes je mladý chlapec, který si nedokáže život ve světě představit a svoji osobnost skrývá a bojí se projevit. Je považován za podivína, který nemluví, a navíc ani on sám nechápe, proč se vlastně ocitl v akademii. Svůj příběh čtenářům vypráví v první osobě, tedy z vlastního pohledu. Čtenáři se tak mohou dobře ztotožnit s jeho pocity, které jim předkládá a Kester jim za to ukáže, že odvaha není nikdy na škodu.

Příběh je proplétán chlapcovými vzpomínkami na minulost, které jsou vždy oddělené samostatným odstavcem a je velmi zajímavé sledovat dřívější život tohoto malého chlapce a jeho rodiny. Právě jeho minulost v porovnání se současností umožňuje čtenářům sledovat postupný vývoj mladého chlapce v odvážného a statečného hrdinu. Ve svém věku na sebe přejímá zodpovědnost za záchranu všech zvířat a stává se jejich vůdcem, i když občasné pochyby se nevyhnou ani jeho mysli.

I když kniha působí velmi dětsky a jednoduše, opak je pravdou, protože v sobě skrývá mnoho významných varování a problematik, na které bychom se měli soustředit a zaměřit. Právě toto poselství na mě působilo celkem pochmurně a negativně, přesto se v příběhu objevují vtipné momenty, který děj opět odlehčí.

„A co má nějaká stará ohrada pro ovce společného s mým darem?
Bouřkový mrak se nám přežene přes hlavy a na moment jsme ve stínu. Šedí ptáci zčernali, jejich oči se blýskají, když mi praví:
„Všechno. Sen o tvém daru začíná právě zde.“
„Ano,“ říká bílý holub šplhající zpět na zeď. „Toto je tvůj dar, nějaká stará ovce.“ (str. 99)

Síla přátelství, odvahy a touhy někoho zachránit a pomoci jim, to vše tato kniha názorně ukazuje všem čtenářům a nepřímo jim naznačuje, že nikdy není pozdě někomu pomoci. Hlavní poselství celého příběhu opravdu dojme a nutí k zamyšlení nad přírodou, která si také zaslouží patřičnou pozornost a péči.

Poslední divočina je zdařilým dílem, které může některé čtenáře svým tématem odradit, ale ti, kteří vydrží až do konce, se dočkají krásného příběhu.





Za poskytnutý recenzní výtisk mnohokrát děkuji nakladatelství Fortuna Libri.

neděle 8. března 2015

HUNGER GAMES - Síla vzdoru



Autor: Suzanne Collins
Nakladatel: Fragment
Rok vydání: 2011/2014
Žánr: fantasy, sci-fi, young adult




Anotace:
Jmenuji se Katniss Everdeenová. Proč nejsem mrtvá? Měla bych být.

Proti všem očekáváním přežila Katniss hladové hry dvakrát, ale ani poté nemá klid. V zemi Panem vypuklo povstání. Kapitol je naštvaný a chce pomstu. Kdo by měl za nepokoje zaplatit? Katniss. A co je nejhorší? Prezident Snow dal jasně najevo, že v bezpečí není vůbec nikdo…

Bude připravovaná revoluce v čele s Katniss úspěšná? Cena může být hodně vysoká...








Stručné nastínění obsahu

Katniss je z arény Hladových her odvezena do Třináctého kraje, o jehož existenci a přeživších obyvatelích dosud nikdo z nich nevěděl. Ona sama nevěděla ani o tomto plánu a nebyla na něj psychicky vůbec připravena. O to hůře se vyrovnává s pocity, že v aréně zůstal Peeta a její domov byl za trest naprosto zničen i s celým Dvanáctým krajem. Peeta se nachází stále v zajetí Kapitolu, proti kterému nyní Třináctý kraj chce bojovat. Ačkoliv se zdá, že právě Třináctý kraj bude jejich záchranou a působí mírumilovně, opak se brzy ukazuje být pravdou a Katniss zjišťuje, že má před sebou dalšího nepřítele. I když se stala symbolem povstání proti Kapitolu, který chtějí svrhnout, nikdy nebude v bezpečí ani její rodina, ani přátelé. Nezbývá než bojovat, vyvinout maximální úsilí a naposledy se postavit krutému prezidentovi celého Panemu. 

„Uhodl teda Peeta, že nás vzbouřenci využili jako pěšáky ve své hře? Že od počátku plánovali můj útěk? A že nás oba instruktor Haymitch Abernathy zradil ve jménu povstání, o které se údajně vůbec nezajímal?“ (str. 25)



Dojmy a hodnocení

Síla vzdoru je třetím a zároveň závěrečným dílem trilogie Hunger Games. Stejně jako v předchozích dílech jsou v centru pozornosti lidé z Dvanáctého kraje, mezi které patří hlavní hrdinka Katniss a Peeta. Tentokrát nás však ještě více než v předchozích dílech autorka seznamuje s Hurikánem. Katniss se stále ocitá v milostném trojúhelníku, ale můžu vás čtenáře uklidnit, že v závěru knihy autorka vše zdárně vyřeší. Jestli však k libosti všech čtenářů, záleží už na každém z vás. 

Stejně jako v předchozích dílech, i tentokrát vše vidíme skrze Katniss a její vnímání světa. Její pocity jsou mnohem ráznější a zažívá silné pocity nenávisti jak k sobě samé, že přivedla svůj kraj do zkázy a mnoho lidí se stalo nevinnými oběťmi tohoto útoku, tak pochopitelně nenávidí celý Kapitol a úplně nejvíc jejího úhlavního nepřítele prezidenta Snowa. 

„Už se mi nechce plakat. V chodu mě udržuje jediná představa: vidím před sebou Snowovu tvář a k tomu mi hlavou zní šepot: Zabiju ho.“ (str. 164)

Celý příběh, který autorka v knize bravurně vystihla, poukazuje na nelítostnou krutost a hrozné zacházení s lidskými jedinci. Jsme svědky mnoha krutých činů a vražd, které stejně jako v každé jiné válce, nejsou spravedlivé a už vůbec ne čestné.

„To ne,“ šeptám. Nemocnice je zničená. Míjím raněné i hořící vraky bombardérů, ale vnímám jen hrůzný výjev před sebou. Všude křičí a pobíhají lidé, nemohou však nikomu pomoct. Po bombardování se propadla střecha a vypukl požár, který uvěznil všechny pacienty v budově. Skupinka záchranářů se pokouší prorazit cestu dovnitř, ale dobře vím, co najdou.“  (str. 91)

I když v sobě závěrečný díl skrývá mnoho akce, napětí a nebezpečí a má rozhodně silný potenciál stát se úspěšným závěrem, nezaujala mě Síla vzdoru tolik jako předchozí díly Aréna smrti a Vražedná pomsta. Trvalo mi déle, než jsem byla do děje vtažena a po celou dobu čtení jsem se nemohla zbavit pocitu jakési překombinovatelnosti. Kniha na mě působila jako celek slepený z mnoha různých částí, které k sobě mnohdy neseděly a dle mého názoru si Suzanne Collins mohla se závěrečným dílem ještě trošku pohrát.


 Za poskytnutý recenzní výtisk mnohokrát děkuji nakladatelství Fragment.


Knihu si můžete koupit zde.


Vládci Sedmihoří - Magická cesta

Autor: Iva Hlaváčková
Nakladatel: Fragment
Rok vydání: 2008/2014
Žánr: fantasy




Anotace:
Příběh plný odvahy, napětí a magie!

Dobrodružství v Sedmihoří pokračuje! Tajemná kniha Tartaru znovu ožívá a zlo začíná mít opět převahu nad dobrem. Sára s Ondrou se vracejí do boje proti temným silám. Musí získat pět magických schopností, díky kterým mohou Sedmihoří zachránit. Povede se sourozencům získat tyto zvláštní dovednosti? Mohou se tak obyčejní smrtelníci stát mocnými mágy?







Stručné nastínění obsahu

Ondra a Sára se musí opět postavit neustále vzrůstajícím silám zla, které začíná ohrožovat vše dobré. Jedinou možností, jak zachránit Sedmihoří je získání pěti magických schopností. To ale nebude tak jednoduché a oba sourozenci budou mít plné ruce práce. Podaří se jim zachránit celé Sedmihoří a překonat neobyčejné zlo, které se ukrývá v Tartaru?

„Kdosi mu do ucha zlověstně zasyčel: „Vraťte se, nebo zde zemřete!“ a svá slova doprovodil ďábelským smíchem. Mrazivá slova i smích patřily znovuzrozené Baltazaře, která se díky královně Moře opět stala nejmocnější čarodějnicí.
Ondrovi ještě chvíli zněl v uších skřehotavý smích, ale než si stačil uvědomit, co je na druhé straně asi čeká, tunel se rozplynul a sourozenci se ocitli znovu v Sedmihoří.“ (str. 51)




Dojmy a hodnocení

Magická cesta je závěrečným dílem dvoudílné série Vládci Sedmihoří. Jak už samotný název tohoto díla napovídá, jedná se o knihu plnou magie, kouzel a neuvěřitelného dobrodružství.

Na začátku se nachází obsáhlý, přesto srozumitelný prolog, který čtenářům přiblíží jednak dějiny Sedmihoří a dřívější události, ale také události z předchozí knihy Diamantová cesta. Samozřejmě zde nechybí zdařilá mapa země a rodokmen osobností. V závěru knihy se naopak objevuje hra Magická cesta s úvodem do hry a kompletními a jasnými pravidly pro čtenáře všech věkových kategorií.

Ani tentokrát nesmí v knize chybět hlavní protagonisti, jimiž jsou opět Sára s Odrou. Tito dva odvážní mladí jedinci neztrácí touhu bojovat a postavit se tváří tvář zlu, které nikdy nebývá lehké překonat. Stávají se tak inspirací pro mladé čtenáře a mohou si tak uvědomit, že nikdy není dobré se vzdávat a nebojovat za vše dobré. 

A protože Ondra se Sárou jsou sourozenci, stáváme se svědky nejen jejich všedního života ve škole a starostí, které zažívá mnoho dětí v jejich věku, ale především je v centru pozornosti jejich sourozenecký vztah, který je neobyčejně silný a velmi důležitý. Samozřejmě ani oni sami, ani jejich vztah nezůstal stejný a po předchozích zážitcích, které se odehrály před dvěma roky, se oba změnili, dospěli a získali jiný náhled na svět. 

„Už to nebyla ta nohatá ufňukaná pihovatá holka samá ruka samá noha, ale pohledná mladá slečna. Prostořekost a výmluvnost jí ale zůstaly. Není divu, že díky pozoruhodnému a neuvěřitelnému dobrodružství v Sedmihoří se cítila sebevědoměji. I když se někdy sama sebe ptala, zda to byla opravdu skutečnost. Její bratr se uzavřel do sebe a odmítal o celém dobrodružství mluvit.“ (str. 11)

Magická cesta je velmi zdařilým a kvalitním pokračováním knihy Diamantová cesta. I když je tato kniha určena spíše mladším čtenářům, kterým se bude jistě líbit, jsem si jista, že dospělí jedinci v ní mohou najít také zalíbení, i když budou toto dílo pochopitelně vnímat spíše jako odpočinkovou četbu. 



Za poskytnutý recenzní výtisk mnohokrát děkuji nakladatelství Fragment.

Knihu si můžete koupit zde.

pondělí 2. března 2015

Hrej férově

Autor: Emma Hart
Nakladatel: Galatea
Rok vydání: 2014
Žánr: New Adult



Anotace:
Abbi Jenkinsová už ani nedoufala, že by někdy opustila zdi ústavu pro duševně choré, kde musela strávit celý poslední rok. Že se jí to povedlo, však neznamená, že by zapomněla, co všechno jí Pearce provedl. Moc dobře ví, že jedinou šancí, jak se vyrovnat s depresemi, které jí každý den ničí mysl, je balet, který je pro ni víc než jen pouhým koníčkem. Balet na prestižní umělecké škole Juilliard v New Yorku je tím jediným, co jí dává touhu žít. Něco, k čemu se může upnout.
Blake Smith opustil Londýn z jednoho jediného důvodu, a to i přesto, že nikdy nechtěl utíkat před bolestnou minulostí. Po příjezdu do New Yorku je plně odhodlaný, že splní slib, který dal sestře a dostane se na Juilliard. Nikdy však nepředpokládal, že potká Abbi – dívku, jejíž oči jsou plné smutku a utrpení. Utrpení, jaké on sám dobře zná. Každá hodina, kterou spolu stráví, je sbližuje víc a víc…
Čím více se dozvídají o své minulosti, tím více se musí ptát sami sebe, zda existuje ještě něco, co by je mohlo zachránit…




Stručné nastínění obsahu

Abbi se změnil před dvěma roky život v jediném okamžiku. Když se zamilovala do Pearce Stevense a zažila svůj vlastní pád na dno a sáhla si na svůj život. Po této hrozné zkušenosti je přesvědčena, že se to znovu nebude již opakovat, protože pro ni život opět získává smysl. Přesto se však musí každý den vyrovnávat s neustále se vracejícími vzpomínkami, záchvaty paniky a pocity deprese. Našla si ale svůj lék, který ji neustále popohání dopředu a plní si svůj sen. Je jím balet, díky kterému uniká do světa harmonie a bezpečí. Když se na jedné hodině potkává s Blakem, její zdi, které si kolem sebe vystavila, aby jí nikdo neublížil, se začínají pomalu ale jistě bořit.

„Už jsem byla ve dvojici s více lidmi, než jsem schopna napočítat, s kluky i holkami, ale s nikým jsem se necítila tak propojená, jako právě s Blakem. Nikdy jsem se necítila v náruči někoho jiného tak dobře, jako když jsme tančili spolu. A rozhodně jsem nikdy žádnému partnerovi nevěřila tak, jako věřím jemu. A také mě nikdy žádný partner nepřitahoval tak jako on.
A to mě děsí.“ (str. 30)




Dojmy a hodnocení

Hrej férově je další knihou z pera autorky knih Hrej hráčem a Hrej tajně. Hrej férově se řadí po boku příjemných knih, které tato autorka vytvořila a ani tentokrát daným tématem nešlápla vedle.

I když tato kniha působí na jednu stranu jako lehká a odpočinková četba, obsahuje v sobě závažnější témata, se kterými se může setkat každý z nás. Poruchy osobnosti, které jsou následkem hrůzných zážitků, dokáží ovlivnit život jedince navždy. Dalším závažným tématem, ze kterého si můžeme vzít ponaučení, je drogová závislost. Určitě bude tato tématika poučením pro dospívající čtenáře, kteří se mnohdy nebojí experimentovat. Dle mého názoru je zapojení těchto hrozících skutečností do románu pěkným prvkem, který činí celý příběh rozhodně zajímavějším a nezůstává tak jen na lince přeslazených románků.

„Posledních pár dní pro mě bylo jako nikdy nekončící řetězec emocí. Návaly vzpomínek byly tak silné a opravdové, že jsem se musela ujistit v zrcadle, jestli jsou jizvy opravdu na mém těle nebo existují jen v mé hlavě. Zase cítím, jak se propadám zpátky do temnoty, sklouzávám dolů bez jakékoliv možnosti kontroly.“ (str. 131)

Ani Blakeova minulost nebyla ušetřena a není tak veselá a příjemná, jak se snaží tento chlapec dávat najevo. Tragická událost v rodině a nedobré vztahy mezi jejími jednotlivými členy mu neustále znepříjemňuje užívání si života dle svého. Vztah syna a matky v jeho případě není tím správným řešením a je pro něj mnohem lepší, když se své rodině může vyhýbat.

Jak už to v knihách věnujícím se zvláště žánru New Adult bývá, i v této knize se střídají kapitoly z pohledu Abbi a Blakea. Celý příběh tak vnímáme ze dvou perspektiv dospívajících lidí, což je nejen poutavé, ale také zajímavé. Další plusové body si u mě Emma Hart získala za perfektní vystižení pocitů a dojmů tanečníků baletu, které autorka tentokrát použila jako základní stavební materiál pro svůj příběh.

„Místo toho tančím. Vrhnu se do toho vší silou. Všechny probouzející se emoce – nejistota z přestěhování, váhavost z toho, jestli je správné, že už žiju sám, ale také strach ze selhání – mnou cloumají už od konečků prstů na nohou. Tančím naprosto nevědomky. Vnímám jen, že se nohama dotýkám země, ale všechno ostatní je v mlze. Postoj, taneční figury, kroky…nic o nich nevím.
Prostě tančím.
Zadýchaný se zastavím. Balet v kombinaci s emocemi pro mě byl vždycky opojným mixem, požehnáním i prokletím zároveň.“ (str. 49)

Poutavý příběh, který si získá zvláště mladé čtenářky ode mě získává pěkné hodnocení  a věřím, že si oblíbíte nejen Abbi, ale především šarmantního Blakea, který i když působí příliš dokonale, je rozhodně milým hlavním protagonistou.



 Za poskytnutý recenzní výtisk mnohokrát děkuji nakladatelství Galatea.

Knihu si můžete koupit zde.


HUNGER GAMES – Vražedná pomsta

Autor: Suzanne Collins
Nakladatel: Fragment
Rok vydání: 2010/2014
Žánr: fantasy, sci-fi, young adult




Anotace:
Jmenuji se Katniss Everdeenová a zvítězila jsem v posledních Hladových hrách.

Strhující příběh lásky a touhy po přežití ve světě plném útlaku a nesvobody pokračuje!

Katniss dosáhla vítězství v Hladových hrách aktem vzdoru proti všemocnému Kapitolu a jeho krutým pravidlům. Katniss s Peetou očekávají pomstu mocných...
Překvapivé výsledky zápasu v drsné reality show však povzbudily obyvatele země Panem, aby se postavili k odporu, a v krajích se formuje odboj. Podaří se zabránit krvavému střetnutí nebo se plamínek vzpoury rozhoří naplno?



Stručné nastínění obsahu

Po přežití Hladových her, se Katniss stává středem pozornosti plné obdivu a oslav, ale také nenávisti a smrtící hrozby. Samotný prezident je největším nepřítelem této mladé dívky, která se vzepřela jeho pravidlům a nastavila si pravidla vlastní. Díky tomu propukají povstání v jednotlivých krajích. Avšak prezidentův plán, jak se hlavní hrdince pomstít, na sebe nenechá dlouho čekat a Katniss se záhy ocitá v další aréně Hladových her. Nezbývá totiž nic jiného, než poslouchat a plnit rozhodnutí nelítostného prezidenta Snowa.

„V sedmdesátém pátém ročníku her, jako připomínka povstalcům, že ani ti nejsilnější z nich nemohou přemoci Kapitol, budou vybrání splátci z existujících řad vítězů.“ (str. 153)





Dojmy a hodnocení

Druhé pokračování trilogie Hunger Games nese tentokrát název Vražedná pomsta. Jak už samotný název vypovídá, bude se jednat o pomstu a to nejen současným plátcům v dalších Hladových hrách, ale také Kapitolu a celému Panemu včetně prezidenta.

Katniss v této knize zažívá rozporuplné pocity a více než kdy dříve se u ní objevuje váhání a nerozhodnost. Na jednu stranu se snaží zavděčit prezidentovi, ale zároveň by nejraději způsobila ještě větší a rozsáhlejší povstání, než už se objevuje v různých krajích.

Dívčina nerozhodnost a váhavost se však netýká jen otázek o přežití, ale také citů, které chová pro oba chlapce. Hurikán i Peeta pro nic moc znamenají a brzy se ocitá v samotném středu milostného trojúhelníku. Jak se má ale rozhodnout? kterému z nich dát přednost a kterému zranit jeho city?

„Jejich milovaný. Ta slova mě umrtvují, jako kdybych byla ve sněhovém zábalu. Jistěže mám Hurikána ráda. Ale jak ráda? Co tím vlastně myslím, když říkám, že ho mám ráda?“ (str. 113)

Kniha je stejně jako předchozí díl rozdělena na tři části. Musím však říci, že první polovina knihy je věnována současnému stylu života Katniss, její rodiny, Peety a Haymitche. Nelze opomenout obyvatele dvanáctého kraje v čele s Hurikánem a jejich vnímání nově nastalé situace. Tato část není tak akční, jako zbytek knihy, ale můžeme se dozvědět o mnoha povstáních a nově zavedených bezpečnostních opatření v krajích. Druhá část má již tu správnou jiskru, která rozdmýchá nával akčních událostí, akce, nebezpečí, dobrodružství a napětí.

„Mlha se k nám rovnoměrně blíží, jako stěna, a předchází ji několik tenkých nitek, které se ohýbají jako prsty, jež za sebou táhnou hlavní masu. Začínají se mi ježit chloupky v zátylku. S tou mlhou není něco v pořádku. Postupuje příliš jednolitě, než aby byla přirozená. A pokud není přirozená…“ (str. 255)

Kdo ještě tuto knihu nečetl, má se na co těšit, protože je i tentokrát o zábavu postaráno a můžu prozradit, že konec je opravdu šokující a plný překvapivých zvratů a momentů.



 Za poskytnutý recenzní výtisk mnohokrát děkuji nakladatelství Fragment.

Knihu si můžete koupit zde.

HUNGER GAMES - Aréna smrti

Autor: Suzanne Collins
Nakladatel: Fragment
Rok vydání: 2010/2014
Žánr: fantasy, sci-fi, young adult



Anotace:
Jmenuji se Katniss Everdeenová a posílají mne zemřít.

V troskách bývalé Severní Ameriky se rozkládá země Panem s nablýskaným hlavním městem Kapitolem a dvanácti okolními kraji.
Kapitol jim vládne krutou a tvrdou rukou. Poslušnost si udržuje kláním Hunger games - zvrácenou televizní reality show, ve které každoročně jedna dívka a jeden chlapec z každého kraje nedobrovolně bojují o život. Vítězství znamená slávu a bohatství. Prohra znamená jistou smrt.
Šestnáctiletá Katniss chce zachránit svou sestru, která byla vylosována, a nabídne svou účast dobrovolně. Dokáže přežít v divočině, když se všichni snaží o to, aby nespatřila další úsvit? Do hry o přežití se přidávají i lidskost a láska.
Hunger games začínají…



Stručné nastínění obsahu

Katniss je z dvanáctého kraje, kde vládne chudoba, bída, hlad a jediná dostupná práce je v dolech, která se stala osudnou i pro dívčina otce. Katniss žije s mladší sestrou Prim a matkou, o které se stará a živí je díky lovu, ve kterém vyniká a který bude pro ni výhodou i v Hladových hrách. V zemi Panem totiž probíhá každý rok velmi úspěšná a krutá show zvaná Hladové hry, do kterých se tato mladá dívka nabídne jako dobrovolnice. Za dvanáctý kraj byla totiž vylosována její malá sestřička. Ihned po ukončení losování začíná koloběh příprav a samotný velmi náročný a nelítostný boj o život a přežití.

„Začíná další fáze hry. Požár nás měl jen dostat do pohybu a teď publikum čeká trochu opravdové zábavy. Jakmile zaslechnu další zasyčení, padám na zem, aniž bych ztrácela čas ohlížením. Ohnivá koule zasahuje strom  po mé levici a zahaluje ho plameny. Zůstat na místě by byla jistá smrt.“ (str. 151)




Dojmy a hodnocení

První díl trilogie Hunger games s názvem Aréna smrti je čtivé dílo, které je v současné době velmi známé a populární. Díky tomu se stalo předlohou pro filmové zpracování a není se čemu divit. Akce, napětí, boj a strach jsou jen slabým výčtem toho, co se v tomto strhujícím díle nachází.

Na začátku celého příběhu poprvé poznáváme hlavní protagonistku Katniss, která nás bude provázet během celé trilogie. Sledujeme nejen způsob života, o němž se dozvídáme i průběžně skrze celý příběh, ale také pocity a život mladé hrdinky a její nezměrné přátelství s Hurikánem. Pouze s ním a v lese se cítí uvolněně a alespoň na malou chvíli svobodně.

„Označuji ho za přítele, ale v posledním roce mi to slovo připadalo příliš obyčejné a nedostatečné pro popis toho, co pro mě Hurikán znamená. Hrudí mi vystřelují ostny stesku. Kéž by teď byl se mnou!“ 
(str. 105)

V knize je častěji kladen důraz také na vztah matky a dcery. I když má Katniss svou matku velmi ráda, po prožitých událostech není schopna ji naprosto a kompletně důvěřovat. Její matka se totiž po tragédii v dolech, při které přišel její manžel o život, nedokázala dlouho vyrovnat a veškerá péče o rodinu a zodpovědnost byla v Katnissiných rukách. Nezažila tedy žádné radosti a příjemné dětství a dospívání jako mnoho dětí v dnešní době, a proto je její příběh emocionální a může tak přimět mladé čtenáře, aby si vážili všeho dobrého, co ve svém životě mají.

Dalším vylosovaným splátcem, který doprovázel Katniss do arény je Peeta. Tito dva hrdinové v sobě navzájem nachází nejen porozumění a přátelství, ale také procházejí několika složitými událostmi, které jejich vztahu nepřidávají. Mladá dvojice protagonistů cítí mnohdy zradu a nutnost být nepřáteli. To vše se ale v průběhu mění a stáváme se tak svědky neustále se vyvíjejícího vztahu, který je v centru veškerého dění.

„A to měl tu drzost, aby se mnou mluvil o morálce? Ten ušlechtilý chlapec na střeše se mnou zjevně hrál jen další ze svých her. Tohle ale bude jeho poslední.“ (str. 150)

Kniha je rozdělena na tři části a ve všech můžeme skrze řádky sledovat kritiku politického systému celého Panemu a jistou dávku rebelství. Hlavní hrdinka totiž nechce nikomu patřit a nesnáší nutnost přetvářky, aby ona i její rodina zůstaly naživu.

I když může už někdo považovat Hunger games za ohrané a překonané, u mě se jedná o jednu z mála knih, která mě dokáže naprosto pohltit a svou čtivostí vtáhnout do děje a to bez ohledu na reálný svět kolem mě. K tomu přispívají nejen skvělé spisovatelské dovednosti samotné autorky, ale také velmi povedený český překlad. Jistě jsem tuto knihu nečetla naposledy. 


  Za poskytnutý recenzní výtisk mnohokrát děkuji nakladatelství Fragment.


Knihu si můžete koupit zde.


neděle 1. března 2015

Esej o tragédii

Autor: Elizabeth LaBanová
Nakladatel: Host
Rok vydání: 2014
Žánr: román




Anotace:
Tim Macbeth, sedmnáctiletý albín, nedávno přestoupil na prestižní Irvingovu školu, jejíž motto zní: „Vejdi, přítele najdi a přítelem se staň“. Přítel je ale to poslední, co Tim hledá — doufá jen, že absolvuje poslední ročník, aniž by vzbudil příliš pozornosti. Navzdory své snaze zůstat nenápadný se však zamiluje do hvězdy ročníku Vanessy, přítelkyně nejoblíbenějšího studenta na škole. K Timovu překvapení Vanessa jeho lásku opětuje, zároveň ale ví, že pokud jejich cit vyjde najevo, doplatí na to ztrátou svého společenského postavení. Tim a Vanessa svůj vztah tají, a navíc se musejí vypořádat s esejem o tragédii — závěrečnou prací, kterou zadává nejpřísnější učitel na škole. 





Stručné nastínění obsahu

Duncan přijíždí na kolej a doufá, že najde nějaký pěkný přidělený pokoj a v něm ještě lepší poklad, jak už to bývá na Irvingově škole tradicí pro studenty čtvrtého ročníku. I když si myslí, že se tím v jeho životě nic nezmění, je na velkém omylu. Právě pokoj po Timovi a cédéčka, která mu tam zanechal, v Duncanovi vzbudila tu největší pozornost a jeho život se mění, aniž by se o to sám nějak zvláště snažil. Albínský chlapec Tim totiž vypráví mladému posluchači nejen o svém životě, ale především o životě na Irvingově škole, jeho vztahu k sobě samému a k dívce jeho snů, Vanesse.
Tragédie, která je převyprávěna na těchto discích se tak stává materiálem pro jeho vlastní esej o tragédii, která je zároveň zadanou závěrečnou prací.

„Namluvil sám sobě, že pracuje na důležitém domácím úkolu; že to všechno dělá pro svůj esej o tragédii. Ale věděl, že jde ještě o mnohem víc.“ (str. 153)





Dojmy a hodnocení

Esej o tragédii je krásným, citlivým a dojemným příběhem, který musí zaručeně nadchnout každého čtenáře. Duncan a Tim jsou skvělé hlavní postavy, které působí naprosto realisticky a Tim si jistě získá srdce nejedné čtenářky.

„Po prvním týdnu nebo tak nějak už na mě ostatní byli docela milí, jenže mně to bylo zcela upřímně jedno. Překvapilo mě to, protože když jsem přestupoval na Irving, těšil jsem se právě na to, že si najdu pár dobrých přátel a užiju si to tady. Ale v tu dobu pro mě existovala jen Vanessa. A věř mi, že vidět ji nebylo vždycky příjemné.“ (str. 89)

I když jsou vypravěči v knize dva – Duncan a Tim, důraz je kladen především na Tima, který vypráví svůj příběh a je mu pochopitelně ponechán větší prostor k vyjádření se. Jeho příběh je velmi zajímavý a zábavný.

Tim se svěřuje nejen se svými pocity k sobě samému, které nebyly právě vždy příliš vřelé, chápavé a láskyplné, ale také s nově objevenými city k mladé dívce, která ho naprosto okouzlí. Radí také ostatním, že si mají vzít příklad z jeho váhání s vyjádřením svých citů a poučit se, aby ve svém životě měli k lásce jednodušší cestu a dařilo se jim v mezilidských vztazích.

„Za chvíli budu na palubě, říkal jsem si. Možná vedle mě bude někdo sedět, ale to nevadí. Jde jen o ten prvotní šok, který si musím vždycky znovu přetrpět. Nesnáším to. Jakmile si na mě lidi zvyknou, už to tak špatné není.“ (str. 14)

Musím vyzdvihnout, že kniha není vůbec předvídatelná a naopak v sobě skrývá jisté kouzlo záhadnosti a zvědavosti, co se na dané škole vlastně událo a jak to dopadlo. V průběhu příběhu autorka neustále poskytuje jisté informace o tragédii, která se stala minulý rok, ale vždy se rychle vrátí k aktuální dějové linii či Timově zážitkům. Tento prvek dodává celé knize na zajímavosti a udržuje čtenáře bdělé, aby jim nic neuteklo.

Neuvěřitelně čtivý a pohlcující příběh, který si vás k sobě přitáhne, ať už sami chcete nebo ne, to je Esej o tragédii. Vřele ji vám všem čtenářům doporučuji, protože si zasloužíte strávit pár chvil s těmito skvělými postavami na Irvingově škole a na chvíli se stát součástí jejich života.

Jsem velmi ráda, že i já jsem byla skrze řádky na chvíli studentkou mezi nimi a za to děkuji nakladatelství Host, které vydalo tuto báječnou a jedinečnou knihu.




  Za poskytnutý recenzní výtisk v podobě e-knihy mnohokrát děkuji nakladatelství Host.

Knihu si můžete koupit zde.

Když je láska slepá

Autor: Luisa Bureschová
Nakladatel: Host
Rok vydání: 2015
Žánr: román



Anotace:
Aliu a Leandera všichni vnímají jako pár snů a poté, co se jim narodí dcera, se idylka zdá být dokonalá. Půvabně chaotická Alia i lidé kolem ní věří, že její vztah je zcela mimořádný. O to překvapivější je pak Leanderovo náhlé přiznání: „Musím ti něco říct. Mám jinou.“ Situaci, kterou Alia zná jen z laciných romantických knih, o nichž píše diplomovou práci, najednou zažívá na vlastní kůži. Zhroutí se jí svět. Jak se smířit s odchodem životního partnera?
Když se Alia s pomocí kamarádek a podivínského souseda konečně začne stavět na nohy, stane se něco, co nikdo nečekal — Leander se znovu objeví u jejích dveří… Má mu odpustit? Nebo jít dál? Román Když je láska slepá popisuje chvíle, ve kterých jsme nejzranitelnější a nejlidštější, ale činí tak s vtipem a vřelostí. Každý, kdo se někdy zklamal v lásce, ví, že nic nebolí tak jako zlomené srdce. Společně s Aliou prožijeme zoufalství ze ztráty milovaného člověka a bezútěšnost nenadálé samoty, ale také novou naději a opětovné probouzení chuti do života.




Stručné nastínění obsahu

Alia má již deset let vážnou známost. Svého přítele Leandera velmi miluje a má s ním také úžasnou malou dcerku. I přes svůj věk nezahálí a plní si svůj sen jako studentka literární vědy. Netušila však, že její milostný život, o kterém si myslela, že nikdy neskončí a nic jej nezničí, je najednou v troskách. Svůj život si ale bez svého partnera nedokáže představit a je rozhodnuta žít jen pro něj, o jejich lásku bojovat a zachránit ji. Věří, že se Leader vrátí a čeká na něj, což se jí jednoho dne skutečně plní. Bude jejich vztah zachráněn?

„Po tvářích se mi koulely slzy.
„Vybral si Couru, Alio.
Špičkou jazyka jsem zachytávala slzy: napravo, nalevo, a tak pořád dokola.
„Kdo chce kam, pomozme mu tam.“
„Budu o něj bojovat.“
„Ty jseš fakt marná.“ (str. 133)




Dojmy a hodnocení

Ačkoliv se může zdát a to už jen podle zdánlivě veselé obálky, kterou se kniha Když je láska slepá chlubí, že toto dílo bude veselé a oddechové, věnuje se naopak spíše složitějším a ne příliš veselým tématům v partnerství a mezilidských vztazích. Vyprchání lásky, změna partnera, nutnost naučit se žít nový život a pochopit, že ne každý partner si zaslouží místo v našem životě, to vše Luisa Bureschová použila jako stavební materiál ke vzniku svého velmi zdařilého románu.

Příběh poukazuje také na bolest a trápení, které se objevuje v mnoha zdánlivě šťastných rodinách a manželstvích. Nemožnost otěhotnět či alkoholismus nejsou žádnou výjimkou a i když se je lidé snaží skrývat, tato nedílná součást života jednou vypluje na povrch a je jen na nás samotných, jak se s touto skutečností vyrovnáme.

„Když jsme procházely kolem sousedů, zamávala jsem přátelsky i tomu malému klukovi. Dveře do jejich domu byly otevřené dokořán. Zaslechla jsem chlapské brumlání. Nějaká žena vyštěkla odpověď. Chlapec se díval smutnýma očima. Zastavila jsem se. Rychle zapadl do domu, hbitě jako lasička.

Bolest a trápení se ukrývaly za každými dveřmi, jenom je nebylo vidět.“ (str. 179)

Autorka své čtenáře v průběhu díla seznamuje s hrdinčinou minulostí a prolíná jej s přítomností. Sledujeme nejen počátky milostného vztahu mezi hlavními protagonisty, ale představuje nám také jiné vztahy a manželství a to především u přítelkyň, u kterých Alia hledá pomoc a útěchu. Brzy poznává, že nikde není nic dokonalého a pomáhá jí to překonat svou vlastní bolest a jít dál.

Román Když je láska slepá jsem si užila, chvílemi jsem se i pobavila, ale spíše mě kniha donutila zamyslet se nad otázkami života, na které poukazuje a snažila se zapamatovat si poučení, které autorka vložila mezi řádky svého díla.

  


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji internetovému knihkupectví KNIHCENTRUM.cz


                                                               Knihu si můžete koupit zde.

Stůj při mně

Autor: Daniela Sacerdotiová
Nakladatel: Host
Rok vydání: 2014
Žánr: román


Anotace:
Život Eilidh Lawsonové se právě obrátil vzhůru nohama. Rozpadlo se jí manželství a přišla o dítě, po kterém dlouho toužila. Je duševně i fyzicky vyčerpaná a neví, co si počít. Jako by ji však něco zvláštního nutilo vrátit se do Glen Avich, malého městečka na Skotské vysočině, kde její rodina žije po generace.
Potkává tam svého nejlepšího přítele z dětství Jamieho McAnenu, který sám vychovává dceru. Po odchodu své ženy se Jamie smířil se životem bez partnerky, uzavřel se do sebe a zasvětil život malé Maisie. Nikdo netuší, že to byla jeho matka Elizabeth, kdo přivolal Eilidh zpátky do Glen Avich. Přestože je Elizabeth už tři roky po smrti, nedokázala ztraceného a osamělého syna opustit. Teď se snaží nenápadně napomoci tomu, aby se Jamie s Eilidh znovu sblížili. Ti se však bojí dalšího zklamání a Elizabetin vliv má své hranice.



Stručné nastínění obsahu

Eilidh si od dětství hrála na roli matky a byla na ni již od tohoto raného věku připravená. Vždy pociťovala neuvěřitelnou touhu zažít pocit těhotenství a potřebu se o dítě starat a mít jej jako nedílnou a významnou součást svého života. Po deseti letech, nesčetných vyšetřeních a několika neúspěšných pokusech o umělé oplodnění, její vysněný okamžik nastává a Eilidh konečně čeká své tolik vytoužené dítě. Její radost jí však není souzena na dlouho a tato mladá žena přichází o poslední naději v jejím životě a vzápětí i o své manželství. A tak odjíždí za svou tetou do Skotska, které jí vrací radost z dětství do žil a které tak miluje. Začíná nový život a doufá, že už jí nikdo neublíží.
Zanedlouho se setkává se svým přítelem z mládí, úžasným, schopným a mnoha ženami obdivovaným Jamiem, který také zažil krutou ránu osudu. Najdou v sobě spřízněné duše a podaří se jim zaplnit všechny rány?

„Cítila jsem se prázdná. Jako mušle, vyschlá mušle, ve které už nic není, která nemá co nabídnout.
Sedla jsem do auta a vydala jsem se na cestu, aniž bych měla nejmenší ponětí, kam jedu. Jen jsem věděla, že musím jet.“ (str. 34)





Dojmy a hodnocení

Román Stůj při mně je naprosto okouzlující. Můžete si pod tímto pojmem představit všechno, jen ne nudu, přeslazenost či kýčovitost.

Kniha je psána a vyprávěna ze tří perspektiv a dějových linií. Tomu nasvědčují střídající se kapitoly z pohledu jednotlivých postav. Vtahují nás do svých životů, trápení, starostí, ale i občasných radostí a lásky. Každá dějová linie poukazuje na rodičovství a mateřství, přesto jiným způsobem. Žena, která tak touží po dítěti, že život bez něj pro ni ztrácí smysl. Matka, pro kterou naopak ztrácí smysl své vlastní dítě a celé rodičovství či matka, která své děti bezmezně miluje tak, že by si přála jim pomáhat a dohlížet na ně napořád.

V průběhu děje se však setkáváme s několika kapitolami, které jsou věnovány dalším postavám, jenž jsou součástí celého příběhu. Autorka totiž usoudila, že by bylo zajímavé doplnit celou dějovou linii o náhled do života několika dalších postav a myslím, že udělala jen a jen dobře a román tak tvořil dokonalý celek.

Krásný a emotivní román, který se skrývá za názvem Stůj při mně je plný dojemný scén. Jedná se o příběh, který zobrazuje nelítostné lidské osudy plné bolesti a vnímání života. Pro každého má v životě smysl něco jiného. Pro někoho je nejdůležitější mateřství a rodina, u jiného převládá touha věnovat se umění či jiným zájmům, které se pro ně stávají středem života.

V zachyceném příběhu sledujeme různé způsoby vyrovnávání se s pocity zoufalství, ztráty, osamělosti a bezcennosti. Autorka poukazuje na potřebu podpory, pochopení a snahu lidí se po pádu zvednout a jít dál a to i přes neustále se vracející pocit bolesti.

„Tak a je to venku. Tajemství, které jsem nemohla nikomu prozradit, protože bych odhalila, jak hluboce se ve skutečnosti nesnáším, jak bezcenná si připadám. Nikdy bych to nemohla vyslovit nahlas, je to příliš surové a tvrdé. Kdyby mi tohle o sobě řekl někdo z mých přátel, byla bych zděšená. Nechápala bych, jak může někdo takhle přemýšlet, jak se může takhle nenávidět. Jak si může myslet, že ho nikdy nikdo nebude chtít jenom proto, že nemůže mít děti. A přesto jsem takhle o sobě přemýšlela, myslela jsem si tyhle hrozné věci, které nikdy neřeknu nahlas.“ (str. 222)

Kniha Stůj při mně se mi moc líbila a ještě více mě zaujalo poselství celého tohoto krásného díla. 
„Každý se může rozhodnout, jak prožije svůj život.“ (str. 225)
A já jsem rozhodnuta, že pokud budu mít možnost přečíst si další knihu od této autorky, nebudu váhat.



Za poskytnutou e-knihu k recenzi mnohokrát děkuji internetovému knihkupectví KNIHCENTRUM.cz



                                  E-knihu si můžete koupit zde.