neděle 1. března 2015

Když je láska slepá

Autor: Luisa Bureschová
Nakladatel: Host
Rok vydání: 2015
Žánr: román



Anotace:
Aliu a Leandera všichni vnímají jako pár snů a poté, co se jim narodí dcera, se idylka zdá být dokonalá. Půvabně chaotická Alia i lidé kolem ní věří, že její vztah je zcela mimořádný. O to překvapivější je pak Leanderovo náhlé přiznání: „Musím ti něco říct. Mám jinou.“ Situaci, kterou Alia zná jen z laciných romantických knih, o nichž píše diplomovou práci, najednou zažívá na vlastní kůži. Zhroutí se jí svět. Jak se smířit s odchodem životního partnera?
Když se Alia s pomocí kamarádek a podivínského souseda konečně začne stavět na nohy, stane se něco, co nikdo nečekal — Leander se znovu objeví u jejích dveří… Má mu odpustit? Nebo jít dál? Román Když je láska slepá popisuje chvíle, ve kterých jsme nejzranitelnější a nejlidštější, ale činí tak s vtipem a vřelostí. Každý, kdo se někdy zklamal v lásce, ví, že nic nebolí tak jako zlomené srdce. Společně s Aliou prožijeme zoufalství ze ztráty milovaného člověka a bezútěšnost nenadálé samoty, ale také novou naději a opětovné probouzení chuti do života.




Stručné nastínění obsahu

Alia má již deset let vážnou známost. Svého přítele Leandera velmi miluje a má s ním také úžasnou malou dcerku. I přes svůj věk nezahálí a plní si svůj sen jako studentka literární vědy. Netušila však, že její milostný život, o kterém si myslela, že nikdy neskončí a nic jej nezničí, je najednou v troskách. Svůj život si ale bez svého partnera nedokáže představit a je rozhodnuta žít jen pro něj, o jejich lásku bojovat a zachránit ji. Věří, že se Leader vrátí a čeká na něj, což se jí jednoho dne skutečně plní. Bude jejich vztah zachráněn?

„Po tvářích se mi koulely slzy.
„Vybral si Couru, Alio.
Špičkou jazyka jsem zachytávala slzy: napravo, nalevo, a tak pořád dokola.
„Kdo chce kam, pomozme mu tam.“
„Budu o něj bojovat.“
„Ty jseš fakt marná.“ (str. 133)




Dojmy a hodnocení

Ačkoliv se může zdát a to už jen podle zdánlivě veselé obálky, kterou se kniha Když je láska slepá chlubí, že toto dílo bude veselé a oddechové, věnuje se naopak spíše složitějším a ne příliš veselým tématům v partnerství a mezilidských vztazích. Vyprchání lásky, změna partnera, nutnost naučit se žít nový život a pochopit, že ne každý partner si zaslouží místo v našem životě, to vše Luisa Bureschová použila jako stavební materiál ke vzniku svého velmi zdařilého románu.

Příběh poukazuje také na bolest a trápení, které se objevuje v mnoha zdánlivě šťastných rodinách a manželstvích. Nemožnost otěhotnět či alkoholismus nejsou žádnou výjimkou a i když se je lidé snaží skrývat, tato nedílná součást života jednou vypluje na povrch a je jen na nás samotných, jak se s touto skutečností vyrovnáme.

„Když jsme procházely kolem sousedů, zamávala jsem přátelsky i tomu malému klukovi. Dveře do jejich domu byly otevřené dokořán. Zaslechla jsem chlapské brumlání. Nějaká žena vyštěkla odpověď. Chlapec se díval smutnýma očima. Zastavila jsem se. Rychle zapadl do domu, hbitě jako lasička.

Bolest a trápení se ukrývaly za každými dveřmi, jenom je nebylo vidět.“ (str. 179)

Autorka své čtenáře v průběhu díla seznamuje s hrdinčinou minulostí a prolíná jej s přítomností. Sledujeme nejen počátky milostného vztahu mezi hlavními protagonisty, ale představuje nám také jiné vztahy a manželství a to především u přítelkyň, u kterých Alia hledá pomoc a útěchu. Brzy poznává, že nikde není nic dokonalého a pomáhá jí to překonat svou vlastní bolest a jít dál.

Román Když je láska slepá jsem si užila, chvílemi jsem se i pobavila, ale spíše mě kniha donutila zamyslet se nad otázkami života, na které poukazuje a snažila se zapamatovat si poučení, které autorka vložila mezi řádky svého díla.

  


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji internetovému knihkupectví KNIHCENTRUM.cz


                                                               Knihu si můžete koupit zde.

Žádné komentáře:

Okomentovat