neděle 10. května 2015

Nepřítel mého nepřítele

Autor: Kateřina Petrusová
Nakladatel: Fragment
Rok vydání: 2013/2014
Žánr: román pro ženy





Anotace:
Dluhy se musí platit. To ví i bývalá policistka Joan, která má závazek vůči samotnému králi drogového podsvětí. Ten se nyní hlásí o splacení dluhu a jako pojistku unese Joaninu malou dceru Amy. Zvládne Joan zabít Roberta Bavettu, jednoho z vůdců italské mafie, a dostat svou dceru zpět? Co když existuje ještě jiný způsob, jak Amy zachránit?









Stručné nastínění obsahu

Jo dělala u policie a při jedné akci ji chytil velmi nebezpečný drogový dealer Toro. Nechal ji žít, ale výměnou za laskavost, kterou mu bude dlužit. O několik let později se Toro přihlásí o pozornost tím, že unese její dcerku ze školy. Aby Jo získala svou dceru zpět, musí splnit jen jediný úkol - zabít italského mafiána Roberta Bavettu. I když je hlavní hrdinka zpočátku naprosto přesvědčena, že svůj úkol splní stůj co stůj, brzy zjišťuje, že zabít člověka, jehož den ode dne víc poznává, není tak jednoduché. Najde tedy jinou cestu, jak svou dcerku zachránit?

„Vždycky jsem si myslela, že bych udělala cokoliv, abych mohla ochránit nevinné lidi před padouchy a zločinci. I když už jsem nebyla ve službě, ctila jsem zákon a nikdy jsem neprojela ani pitomou stopku. Nikdy jsem si nesedla do auta opilá. Nikdy jsem nikoho nenapadla, pokud nepočítám zásahy u policie.
A teď půjdu hrát někoho jiného, a jakmile budu mít příležitost, zabiju cizího chlapa.“ (str. 20)





Dojmy a hodnocení

Druhý díl série Bavettovi navazuje na předchozí díl s názvem Nebezpečná láska. Autorka Kateřina Petrusová do pokračování svého příběhu zvolila jiné hlavní postavy, než tomu bylo u předešlého dílu. 

Sympatický, ale také občas nečitelný Robert Bavetta a bývalá policistka Joan tvoří však skvělou hlavní dvojici v příběhu. Jedná se o sympatické hlavní protagonisty, kteří nejsou nudní a nezajímaví. I tak mi ale chvilku trvalo si na ně zvyknout a odpoutat se tak od postav Michaela a Paige, které jsem si opravdu oblíbila. Kateřina Petrusová je naštěstí ze svého díla nevynechala úplně a i zde se s nimi setkáme.

Autorka tentokrát do vyprávění zahrnula i vnímání dění z pohledu samotného Roberta. První kniha byla vyprávěna pouze z pohledu jedné osoby, ale v tomto díle Kateřina od tohoto prvku upustila a kapitoly jsou tedy střídavě vyprávěny z pohledu Jo i Roberta. Dle mého názoru zvolila vhodně, protože Robert je postava poměrně nečitelná a usnadnila tak čtenářům nahlédnutí do jeho smýšlení.

„Zaměstnával jsem bandu idiotů. Vážně jsem nechápal, kdo, kdy a proč všechny ty blbce přijal, protože já to rozhodně nemohl být. Bylo by snadné to všechno svést na Johnnyho, ale bylo by to hrozně laciné. Ne. Ti lidé přece museli být normální, když jsem je bral! A do toho mi volal táta.“ (str. 76)

Nepřítel mého nepřítele není o nic méně akční, naopak jedná se o knihu se svižným a dynamickým dějem obohaceným o humorné scénky. Autorčin typický smysl pro humor se tedy objevuje i zde a vytváří tak neobyčejně zdařilé dílo. Pokračování série Bavettovi tedy opravdu vřele doporučuji.

  


Za poskytnutý recenzní výtisk mnohokrát děkuji nakladatelství Fragment.

Knihu si můžete koupit zde.


Žádné komentáře:

Okomentovat